Warhammer

Fenomén jménem Warhammer
Kdo by neznal fenomén jménem Warhammer? Každý se jistě setkal s něčím, co s Warhammerem nějak souvisí. A možná o tom ani neví. Warhammer, to totiž zdaleka není jen figurková válečná hra (tzv. wargame), ale mnohé počítačové hry, romány, komiksy, hry na hrdiny, sběratelské karetní hry a stolní hry, které jsou od ní nebo od světů, ve kterých se odehrává, odvozeny. „Světů“ píši záměrně, protože Warhammery jsou vlastně dva. Warhammer Fantasy, jak už název napovídá, se odehrává ve fantasy prostředí zcela fiktivního světa. Naopak Warhammer 40.000 se odehrává v předaleké budoucnosti světa našeho.

Warhammer si získal obrovskou popularitu díky unikátnosti, kterou ve své době přinesl. Kombinuje v sobě stolní tahovou hru (na kterou není třeba žádný herní plánek), modelářství i sběratelství. Figurky se totiž prodávají nezkompletované, hráči je musí slepit a následně libovolně nabarvit. Zkušenější z nich pak vytvářejí vlastní jedinečné modely tím, že různě upravují (tzv. konvertují) ty existující, například výměnou či přidáním zbraní, nebo i kompletní změnou pózy, jakou figurka zaujímá. Modelářští veteráni jsou schopni vytvořit téměř umělecká díla, nebo rovnou celé obrovské scenérie s terénem. Pro takové existují mnohé soutěže, nejznámější je oficiální soutěž firmy Games Workshop, Golden Daemon.

Warhammer Fantasy
Původ Warhammeru lze vystopovat do roku 1981, kdy Britové Richard Halliwell a Rick Priestley vydali jeho předchůdce, stolní hru jménem Reaper. Jednalo se o tahovou bitevní hru maximálně třiceti figurek. O dva roky později se k dvojici přidal Bryan Ansell a společně sepsali pravidla pro Warhammer Fantasy, která následně vydali u populární firmy Games Workshop (ta již od roku 1975 vydává stolní hry a mezi její zakladatele patří takoví velikáni jako Ian Livingstone a Steve Jackson).První edice Warhammeru Fantasy byla spíše taktická RPG hra, nežli čistokrevná strategie. Byly tu figurky, ovšem nepočítalo se s příliš velkými bitvami, spíše šlo o procházení krajinou, zabíjení monster a sbírání předmětů. Hra byla také zcela zaměřena na pravidla a neobsahovala téměř žádný background. Vše se ale změnilo již v druhé edici, která přišla v roce 1984. Pravidla se razantně změnila, takže nyní se jednalo o klasickou takticko-válečnou hru. Svět ovšem stále nedosahoval propracovanosti a rozsáhlosti, jaké jsou známé dnes. Až teprve s příchodem hry na hrdiny Warhammer Fantasy Roleplay v roce 1987 dostal pořádnou dávku místopisu a historie, která se také promítla i do třetí edice hry, která vyšla současně. Vykrystalizoval v zajímavé dark fantasy prostředí známé pro svoji atmosféru beznaděje, přehnanou krutost a místy smysl pro černý až morbidní humor.

Místopis a frakce velice očividně připomínají skutečnou historickou realitu i mnohé lidové legendy a pohádky. Tak například mapa světa je jakousi mírně pokřivenou verzí mapy Země. Frakce Kislev je inspirována carským Ruskem a jeho hlavním městem je Praag. Předlohou frakce Bretonnia je středověká rytířská Británie a merlinovské legendy. Říše představuje renesanční Německo. Království nemrtvých Khemri si bere inspiraci ze starověkého Egypta, říše upírských hrabat Sylvania se nápadně podobá Transylvánii a Lizardmani žijící v džunglích „jihoamerického“ kontinentu připomínají Aztéky.Svět Warhammer Fantasy se, spolu s DnD světem Greyhawk, řadí mezi nejstarší komerční fantasy světy – tedy ty světy, které byly vytvořeny speciálně pro již existující hru, aby ji dodaly nádech, který se hráčům líbí. Warhammer Fantasy dále inspiroval taková díla, jakým je např. Warcraft.

Kromě figurkové hry vyšly počítačové tahové i real-time strategie (např. Mark of Chaos), karetní hra (WarCry), hra na hrdiny (Warhammer Fantasy Roleplay), série románů a komiksů, MMORPG Warhammer Online: Age of Reckoning (které se dnes snaží konkurovat hře World of Warcraft), stolní hra v menším měřítku (Warmaster), stolní hra zobrazující námořní bitvy (Man O‘ War) či stolní hra zobrazující boj ve městě (Mordheim). Popularita Warhammeru Fantasy dala vzniknout i takové kuriozitě, jako je stolní hra představující brutální utkání v americkém fotbale, Blood Bowl. Ta si našla mnoho fanoušků a vyšla i její počítačová adaptace, ačkoliv se lze dohadovat, jak moc se může její příběh považovat za oficiální a vážně míněný…

Warhammer 40.000
V roce 1987 Rick Priestley vydal sci-fi verzi Warhammeru, Warhammer 40.000: Rogue Trader, což byla opět narativní tahová figurková RPG hra. Priestly se inspiroval předchozí hrou Bryana Ansella, Laserburn, ze které převzal některé termíny, např. bolter, lasgun nebo terminator armour. Druhá edice přišla až v roce 1993, tentokrát se do toho vložil Andy Chambers (komu tohle jméno připadá povědomé, tak vězte, že je to dlouholetý spolupracovník Blizzardu a nynější kreativní ředitel Starcraftu II) a udělal z W40K čistokrevnou strategii. V následujících edicích hra procházela převážně kosmetickými změnami za účelem lepšího vybalancování stran a urychlení akce.V tomto světe existuje jen jedna skutečná lidská frakce (na rozdíl od Fantasy, kde jich je více), nechvalně známé Impérium lidstva. Říkám nechvalně, protože místo toho aby nám tvůrci naložili zažité rozdělení na „dobro“ a „zlo“, předložili nám rozdělení na „zlo“ a „ještě větší zlo“. Impérium lidstva je zkažený, zkorumpovaný, totalitní dystopický režim toho nejhoršího rázu, jaký je možné si představit. A proti němu stojí krutí Orkové, jejichž technologie se podobá přibližně tomu, co měli v Šíleném Maxovi, zvířecí roj Tyranidů inspirující se Arachnidy a Vetřelci, robotičtí Necroni a jejich bohové C’tani (ti jsou zase založeni na Terminátorech T-800 respektive tekutých T-1000, a to včetně pravidla „We’ll be back“), pekelní Démoni z Warpu, arogantní leč vymírající Eldaři a jejich sadističtí bratranci Temní Eldaři, mutanti, zrádci a další podobná havěť. Ikonickou jednotkou Impéria jsou pak samozřejmě Vesmírní mariňáci ve svých typických energozbrojích, vyzbrojeni mohutnými boltery. Tam, kde je W40K, budou jistě i Vesmírní mariňáci, kteří se mezi hráči těší největší oblibě.Kromě figurkové hry vyšly počítačové tahové (např. Final Liberation) i real-time strategie (Dawn of War), ne příliš úspěšná akční střílečka (Fire Warrior), stolní „dungeon“ (Space Hulk) a jeho následná počítačová adaptace ne nepodobná Doomu, karetní hra (Dark Millenium), hra na hrdiny (Dark Heresy), nesčetné série románů a komiksů, stolní hra v menším měřítku (Epic 40.000), stolní hra zobrazující vzdušné souboje (Aeronautica Imperialis), stolní hra zobrazující vesmírné souboje (Battlefleet Gothic), figurková narativní taktická hra (Inquisitor) nebo stolní hra zobrazující boj ve městě (Necromunda).Podobnosti
Ačkoliv jsou oba světy oddělené, mají některé prvky společné. Tím hlavním jsou božstva Chaosu a Elfů/Eldarů. Některé figurky démonů Chaosu dokonce mohou být využity jak ve Fantasy, tak ve 40.000. Frakce se víceméně taktéž podobají. „Orcové“ jsou „Orkové“, Říše je Impérium, Vznešení Elfové jsou Eldaři, Temní Elfové jsou Temní Eldaři, Kobkoví králové jsou Necroni a podobně. Proslýchá se, že původním záměrem autorů byl nápad, že se svět Fantasy odehrává na jedné zapadlé planetě v galaxii Warhammeru 40.000. V současné době je ale více než zřejmé, že autoři od tohoto upustili a oba světy definitivně ustanovili jako dva samostatné.

Jak se stát fandou?
Chcete se také ponořit do tohoto fenoménu? Můžete si vybrat způsob, který vám nejvíce sedne. Nejlevnější, nejjednodušší a nejrychlejší je asi sáhnout po počítačových hrách, za Fantasy po Mark of Chaos, za 40K po Dawn of War, nebo jeho pokračování. Tyhle hry vám ukáží styl, atmosféru a akci, ale jsou jen malými střípky. Pro lepší ponoření si zkuste přečíst nějaké knížky (vycházejí u nás v češtině, ačkoliv je to jen zlomek z celkové nabídky), ovšem osobně doporučuji koupit knihu pravidel a nějaké ty rozšiřující příručky k figurkové hře. Kromě pravidel je tam totiž detailně popsána historie světa, jednotlivé frakce a jejich kultura, technika a spousta dalšího. Jedinou nevýhodou zřejmě může být fakt, že tyto publikace se u nás prodávají jen v angličtině.

Tak či tak, jakmile je máte, můžete se rovnou naučit i pravidla, nakoupit nějaké ty modely a vyzkoušet si to zahrát s kamarády. Pro začátek můžete ale spíše sáhnout po poměrně levné základní krabici s dvěma již připravenými armádami plastových figurek (je zde přítomna stručná verze knihy obsahující pouze pravidla, měřítka, kostky a šablony). Pokud s tímhle typem her nemáte žádné zkušenosti, nezoufejte, pravidla Warhammeru jsou vcelku jednoduchá a do určité míry modulární (pokud vám nějaké pravidlo přijde pro začátek složité, můžete ho s klidem vynechat, hratelnost tím neutrpí). Pak svoji armádu můžete rozšiřovat či postavit další (aby bylo s čím střídat), ovšem zde musím upozornit, že Warhammer leze do peněz. Armáda vypadá mnohem lépe nabarvená, takže nějaké ty barvy a modelářské potřeby budou také nutností. Možná vám zpočátku bude připadat ty miniaturní modely s jemnými detaily nemožné nabarvit, časem vám to však vstoupí do ruky a půjde to skoro samo. Musíte se ale připravit na to, že první dávka modelů prostě nebude tak „hezká“ jako to, co uděláte až dostanete nějaké ty zkušenosti. Chce to volný čas, trpělivost a k práci mít nejlépe puštěnou nějakou hudbu, u které se vám dobře relaxuje.

Záverem
Co napsat nakonec? Warhammer je slavný, Warhammer má historii, Warhammer má silnou fanouškovskou základnu. Máte proto jednu jistotu: jen tak hned nezmizí. Zcela zastínil a většinou i přežil své méně úspěšnější napodobitele.