Vetřelec: Vzkříšení / Alien: Resurrection

Tak vznikl čtvrtý díl, který byl v roce 1997 natočen francouzským režisérem Jeanem-Pierrem Jeunetem a byl prvním ze série, který se natáčel mimo ateliéry v Anglii, konkrétně ve studiích Foxu v Los Angeles. Také je dobré připomenout, že tento díl vydělal z celé tetralogie nejvíc, což svědčí o tom, že byl ve své době velmi populární.

Jak jsem již psal v jedné z minulých recenzí, první film byl horror, druhý byl akční military film a třetí depresivní thriller. Čtvrtý díl přináší všechny tři prvky zároveň a navíc je místy obohacuje černým humorem a jakousi drsnou nadsázkou. Děj se odehrává 200 let po předchozím filmu. Ripleyová se sice zabila, ale nenechaví vědci nových Spojených vojenských systémů použili její krevní vzorky a naklonovali ji. Samozřejmě, ne kvůli ní samotné, ale kvůli embryu Královny v jejím hrudníku. Královna byla vyjmuta a vědci se tak konečně za dlouhé věky dostali k tomu, po čem vždy tak bažili – k Vetřelci. Ripleyová je po operaci nechána naživu, protože i ona je výjimečná pro vědecké účely. Není to obyčejný člověk, z části její tělo obsahuje DNA Vetřelce, stejně jako Královna obsahuje DNA člověka. Má černé nehty, černé a jakoby mokré vlasy a žíravou, i když stále červenou krev. K tomu disponuje větší silou, rychlostí a dokáže vycítit přítomnost Vetřelců ve svém okolí. Na vědeckou loď USM Auriga, kde k tomuto poněkud nezákonnému experimentu došlo, přilétá malá nákladní loď vesmírných pirátů. Je to opravdu nesourodá banda, nechybí tu krutý drsňák, chlápek se zápěstními pistolemi nebo ochrnutý technik na kolečkovém křesle. Přiváží náklad hibernovaných civilistů, kteří budou proti vlastní vůli sloužit jako inkubátory pro embrya. Generál Peréz veliteli pirátů platí tučnou odměnu a nechává je nějaký čas na palubě lodi USM Auriga. Spolu s piráty však přiletěla i agentka Call, která má tajné poslání - zabít Ripleyovou a zastavit tak množení monster. Ovšem netuší, že to už nemá smysl, Královna je už dávno dospělá a nakladla vejce. Call je přistižena ochrankou a posádka Aurigy chce všechny piráty postřílet, protože je považuje za teroristy. Během následující přestřelky a všeobecného zmatku nikdo nezaregistruje, že se dvojice Vetřelců úspěšně dostala z pozorovací komory a osvobodila své druhy.

Všichni vojáci se evakuují a tak na lodi zbudou jen piráti, Ripleyová, jeden voják a doktor Wren, hlavní vědec, který je za všechno zodpovědný. Následuje útěk útrobami gigantické liduprázdné lodi, která co nevidět zakotví u Země. Během putování napříč palubami hrdinové nacházejí laboratoř s nepovedenými klony, přeživšího civilistu s embryem v hrudníku a dokonce zatopenou palubu, skrz kterou je nutné proplavat. Tahle scéna je jedna z nejlepších ve filmu, hrdinové plavou jak nejrychleji umí, ale Vetřelcům prostě nelze tak snadno uniknout. Vše je doprovázeno hudbou jak vystřiženou z Čelistí, která krásně dokresluje beznadějnou atmosféru. Následuje zrada (jak jinak), odhalení toho, že Call je … (jak jinak) a dokonce i zajetí Ripleyové Vetřelci... .Prvky prvního filmu tu jsou právě v podobě obří potemnělé lodi a dále hlavně ve strachu z nově zrozeného druhu Vetřelce-mutanta. Vetřelec-mutant je totiž zcela nový prvek nepodobný ničemu, co v sérii zatím bylo, a proto má na diváka stejný vliv, jako první spatření klasického Vetřelce. Mutant byl vytvořen tak, aby více připomínal člověka. Nemá klasický černý exoskelet, ale kůži. Má také nosní otvor, jazyk a dokonce i oči. Tyto prvky mu dodávají určitou děsivost a zároveň díky nim může vyjadřovat své pocity. Prvky akčního filmu tu jsou zřejmé všude - není tu prakticky žádné místo, kde by se nic nedělo a kde by se divák nudil. Depresivní prvky tu jsou v samotném pojetí filmu a hlavně v jeho soundtracku, který je mimochodem nejzdařilejší ze série. K tomu ještě připočtěme šílené záběry a nájezdy kamer ze všech možných i nemožných úhlů, které dokreslují dramatičnost scén.

Vznik filmu je velmi zajímavý. Scénárista Joss Wheldon například vůbec nepočítal s návratem Ripleyové. Foxu se jeho návrh děje líbil, ale měl jednu podmínku - a tou byl právě návrat Ripleyové. Důvod byl prý ten, že ona je hlavní postavou série, a bez ní to prostě nejde. Wheldon nevěděl, jak tohle vyřešit, ale pak mu producenti David Giler a Walter Hill (kteří mimochodem byli proti natáčení dalšího dílu, protože by to prý zničilo celou sérii) poradili, aby to vyřešil klonováním. Sigourney Weaverové se zpočátku nelíbilo, že její postavu obživí. Ve skutečnosti "se nechala zabít", protože už tehdy tu byla možnost filmu Alien vs Predator, který považovala za ne moc dobrý nápad a nechtěla s ním mít nic společného. Přečetla si ale Wheldonův scénář a zalíbil se jí. Hlavně ten nápad s křížením. Zalíbil se ji natolik, že se rozhodla dělat spoluproducenta. Když bylo vše ujednáno, začal se hledat režisér. Padly jména jako Danny Boyle nebo dokonce Peter Jackson. Nakonec film skončil u Jean-Pierra Jeuneta, protože se Foxu líbil jeho osobitý styl. Jeunet byl velmi překvapen, protože si myslel, že třetím dílem série skončila. Myslel si, že natáčet další díl není dobrý nápad, ale nakonec to vzal. A vzal si také překladatele, protože neuměl moc dobře anglicky :) Jeunet si povolal dva francouzské specialisty na efekty a začal s nimi studovat předchozí filmy a všechny materiály. Rozhodl se natočit pět alternativních závěrů, ovšem ty nejdražší se nakonec neuskutečnily. Rozhodl se, že film natočí jako černou nadprůměrně násilnou komedii a Fox ho v této myšlence podpořil. A tak tu máme největší koncentraci vtipných hlášek na osobu/minutu a nejvíce litrů prolité krve, slizu, vnitřností a žíraviny, z celé série.

Natáčení probíhalo na stejném místě a ve stejný čas jako trháky Titanik, Hvězdná pěchota a Ztracený svět: Jurský park, což celou věc trochu komplikovalo. Jako první se natáčela právě podvodní scéna, ve 4,5 metru hluboké a 45 metrů dlouhé nádrži. Kvůli ní bylo pro všechny herce a filmaře podmínkou, aby uměli dobře plavat (zvláštní, při natáčení filmu odehrávajícího se na palubě vesmírné lodi :). Největší problém s tím měla Winona Ryderová, která se ve 12 letech málem utopila a od těch dob nikdy neplavala. Radili ji, aby za sebe poslala dvojníka, ale ona to odmítla, protože by to bylo příliš nápadné. Šla do toho, ale měla z toho docela trauma. Další problematickou scénou bylo, když Ripleyová pozadu házela basketbalový míč do koše. Weaverová to chtěla udělat sama od sebe, bez nějakých triků, a povedlo se to. Nakonec to tedy dopadlo tak, že míč vyletí mimo záběr, takže to může vyvolávat dojem, že do koše spadne jiný. Tvůrci chtěli scénu upravit tak, aby bylo míč po celou dobu letu vidět, ale Weaverová to nepovažovala za tak nutné. Existuje verze s alternativním úvodem, přidanými scénami a prodlouženým koncem. Začíná pohledem na malinkého švába v kontrolní věži, který na první pohled vypadá jako Vetřelec, a končí záběrem na zdecimovanou Paříž. Mezi přidanými scénami je například ukázána paluba s džunglí, kterou hrdinové překonávají v džípu.

100%

Razer by rád něco jako obvykle doplnil a srazil o něco hodnocení (osobně by dal tak 80), Gediman však trval na sto procentech, takže není vlastně co vysvětlovat. Tenhle film byl svého času vážně hardcore záležitost.

Víte že: Má přezdívka je podle mírně vyšinutého vědce Jonathana Gedimana, kterého tu hrál Brad Dourif? :)

Na motivy filmu vnikla ne příliš povedená střílečka?

V tomto díle je rekordní počet přeživších? :) A to dokonce i když nepočítám ty evakuované vojáky.

Vesmírné lodě nejsou dělány pomocí CGI, ale jsou to modely? Tvůrci došli k závěru, že CGI lodě nevypadají tak realisticky (ve té době to tak alespoň platilo).

USM Auriga je největší plavidlo z celé série? 3658 metrů.