Space Marine

.Zápletka je následující: Orkové napadli tovární komplex na planetě Graia, aby získali zde umístěné obří bojové stroje, Titány. Impérium urychleně vyslalo tým Ultramarines, aby věc vyřešil. Říkám „tým“, protože v akci nejste sami. Sekundují vám vaši spolubojovníci, seržant Sidonus a nováček (alespoň ve vašem oddíle, jinak je to taktéž ostřílený veterán) Leandros. Sotva došlápnete na prašnou, rozstřílenou zem, jste vrženi do krvavého boje s hordami Orků.

A to musím pochválit. Není tu prakticky žádné hluché místo, kde by se nic nedělo. Vaše putování skrze levely je ale bohužel nalajnované, nedá se tu zabloudit, jen postupovat vpřed jedinou možnou cestou. To je však nevýhoda všech moderních her. Na nějaké puzzly můžete také zapomenout, všechna tlačítka a páky, které máte použít, jsou výrazně označeny. Ale není se čemu divit, tahle hra je především o bojové akci. Tuto část plní dobře.Boje jsou krvavé a brutální. Orkové po zásazích vašeho bolteru doslova vybuchují, váš řetězový meč je trhá na kusy, vaše opancéřovaná bota rozšlapává jejich hlavy. Při boji zblízka se čas tu a tam zpomalí, takže si můžete zabíjení nepřítele lépe vychutnat. A jo… autoři se zde očividně inspirovali známou scénkou z filmu 300: Bitva u Thermopyl. Po skončení každého střetu je Titus zacákaný krví od hlavy až k patě. Vaše základní zbraně jsou bojový nůž a bolterová pistole s nekonečnem nábojů, tyto jsou ale později nahrazeny lepšími. Další často používanou zbraní je bolter, který se hodí na likvidaci nepřátel z dálky. Kromě toho je tu spousta dalších zbraní, které získáte až v dalších misích. Najednou lze však nést jen čtyři zbraně, takže se musíte rozhodnout, které budou pro váš styl boje efektivnější. Lze je vyměnit, podle dostupnosti, na různých místech roztroušených po mapě. Užitečné jsou také granáty, které můžete házet do velkých oddílů a tím je tak snadno ničit.

Titus je chráněn štítem, který se po chvilce dobíjí. Jakmile je štít prolomen, útoky již klasicky ubírají životy. Jejich doplňování neprobíhá pomocí lékárniček, ale pomocí smrtících komb. V boji zblízka musíte nepřítele úspěšně omráčit a pak ho „popravit“ efektním chvatem, za což se vám dobíjí životy. Za každého zabitého nepřítele se vám nabíjí bonus zuřivosti. Jakmile je plný, můžete ho aktivovat a tak si na krátkou dobu razantně zvýšit ničivost všech útoků zblízka – a navíc se začnete automaticky léčit. Co se týče pohybu, můžete běhat, můžete dělat přískoky kotoulem, ale nemůžete skákat. Terén ve hře je ale vymodelován tak, že žádné skákání ani není potřeba. Tedy alespoň klasické skákání. Několikrát v průběhu hry totiž dostanete „jump pack“, v podstatě raketové trysky na záda, kterými můžete skákat do výšky a do dálky a překonávat tak zdi a velké propasti. Lze je použít také jako zbraň – když jste vysoko ve vzduchu, můžete zamířit protivníka na zemi a prudce na něj dopadnout. Pádů z výšky se bát nemusíte, Vesmírný mariňák je v pohodě ustojí.

Orkové nejsou jediným protivníkem. V pozdějších misích se v konfliktu objeví i síly Chaosu, tedy zrádní řadoví vojáci, démoni i kacířští Vesmírní mariňáci. Zatímco Orkové spoléhají na početní přesilu a hromadný boj zblízka, Vesmírní mariňáci Chaosu operují v malých týmech, ovšem jsou odolní a silní. Spíše upřednostňují boj na dálku a častěji využívají okolní terén jako kryt. Jednoduše řečeno, boj proti silám Chaosu vás donutí rychle změnit taktiku.Prostředí, ve kterých se hra odehrává, jsou doslova impozantní. Gigantické průmyslové stavby, monumentální sochy a obrovské haly – vše je navíc poničeno orkským útokem. Stísněné prostory tu moc nenajdete, ale je to víceméně logické, protože v takových by nešel dobře využít boj zblízka, respektive Titovy výpady a chvaty. Tu a tam narazíte na řadové vojáky Imperiální gardy, ale jejich životnost je velmi krátká. Jakmile vás spatří, postaví se do pozoru, nebo rovnou pokleknou. A oslovují vás „můj lorde“, což se mi líbí (Vesmírný mariňák je koneckonců běžným člověkem vnímán jako syn samotného Císaře). Do toho všeho slyšíte místní rozhlas, kde počítačový hlas obyvatele uklidňuje, že je všechno v pořádku, že se není čeho bát a že se všichni mají vrátit do práce. Čas od času vás budou doprovázet další důležité postavy: podporučík Mira od Imperiální gardy a inkvizitor Drogan, který se však bojů příliš účastnit nebude.

Ukládání tu funguje pouze v podobě checkpointů, které jsou však (až na pár výjimek) rozmístěny vcelku inteligentně. Ukládání tak probíhá vždy před nějakým významným bojem a také hned po něm. V průběhu soubojů s hlavními bossy se dokonce hra ukládá několikrát, takže pokud Titus zemře, nemusíte to celé opakovat od začátku. I na střední obtížnost „normal“ je hra v některých místech poměrně složitá, což je nepochybně plus. Zkrátka to není procházka růžovým sadem. V multiplayeru si zvolíte jeden ze dvou týmů: Vesmírní mariňáci Impéria nebo Vesmírní mariňáci Chaosu. Na výběr je ze tří typů postav. U Impéria to jsou Tactical Marine, Devastator a Assault Marine. U Chaosu to jsou Chaos Marine, Havoc a Raptor. První jmenovaní jsou univerzální bojovníci, dobří ve střelbě stejně jako v boji zblízka. Lze za ně hrát již od začátku. Devastatoři/Havoci jsou vyzbrojeni těžkými střelnými zbraněmi, ale jsou velmi slabí v boji zblízka. Možnost hrát za ně se odemkne až poté, co nasbíráte nějaké zkušenosti. Assault Mariňáci/Raptoři jsou vybaveni hlavně chladnými zbraněmi, ovšem mají jump pack, takže mohou provádět rychlé útoky ze vzduchu. Odemknou se až poté, co nasbíráte další zkušenosti. A jakmile dosáhnete čtvrté úrovně, zpřístupní se vám možnost upravit si vzhled své postavy (možností je opravdu spousta).

Menší nevýhodou tohoto systému je prostý fakt, že ve hře narazíte na spoustu zkušenějších hráčů, jejichž postavy jsou mnohem silnější, než ta vaše. Hra je tedy alespoň zpočátku dosti nefér, naštěstí zkušenosti nabývají poměrně rychle. Herní módy jsou dva. V prvním vítězí ten tým, který nasbírá 41 fragů. V druhém jde o zabírání a udržování taktických bodů. Žádný „všichni proti všem“ deathmatch tu není.

Minimální požadavky na PC jsou následující:

- procesor Intel/AMD 2.0 GHz Core 2
- paměť 1GB (XP), 2GB (Vista/W7)
- 20 GB volného místa (10 po instalaci)
- grafická karta 256 MB, Shader Model 3
- DirectX 9.0c
- Online účet Steam
- Operační systém Windows XP, Vista, Windows 7
- DVD-ROMHra také vyšla na X-Box 360 a PlayStation 3. PC hráči mají možnost zakoupit si speciální sběratelkou edici, ve které kromě hry dostanou navíc ještě artbook v pevné vazbě, soundtrack, informační karty (představující hlavní postavy a jednotky) a klíče na stažení dvou exkluzivních zbraní do multiplayeru – zlatého bolteru a řetězového meče.

A finální hodnocení? Hra má skvělou grafiku a dobrou hratelnost. Atmosféra přesně odpovídá válečné zkáze temného světa Warhammer 40.000, takže fanoušci budou spokojeni. Pro ty, kteří W40K zatím odnikud neznají, tu však o něm mnoho informací není. Postavy sice na některých místech zmíní nějaké termíny, ale předpokládá se, že je Titus (potažmo hráč) už zná a tudíž se nic nevysvětluje. V tomhle ohledu jsou strategie Dawn of War 1 a 2 mnohem lepším úvodem. Dále bych chtěl říct, že hra by mohla být také o něco delší, aby bylo možné si tu grafiku a prostředí vychutnat mnohem víc.

90%