V poslední době je už i anime produkce často na jedno harémové brdo, ruční techniky kreslení nahrazují počítačové prefabrikáty, které vždy vypadají všechny stejně a hodně anime tak ztrácí část své jedinečnosti a to výrazové prostředky, které v hraném filmu prostě nikdy mít nemůžete. Začal sem se proto před časem koukat po starších zapadlých drahokamech, které nejsou moc známé dokonce ani v Japonsku a měl to štěstí, že jsem narazil na 10 let staré Janguru wa Itsumo Hare nochi Gū.
Pokud bych měl seriál/mangu (ta vycházela až do roku 2009) definovat jedním slovem řeknu “experimentální“, disponuje svým zcela vlastním osobitým stylem animace, která na první pohled připomíná něco pro hodně malé děti, ale když se dá všechno do pohybu, začne být rychle zřejmé, že špatně placení animátoři nemající na dobrý alkohol se tentokráte vyřádili a při práci se museli sami hodně bavit. Různé situační vizuální gagy dotažené v jiných populárních anime sériích hodně daleko jsou tu díky vlastnímu stylu animace dotlačeny do úplného extrému (pár takových záblesků je třeba ve Full Metal Panic a ještě pár ostatních) a člověk se škodolibému smíchu prostě nemůže ubránit.
A proč že škodolibému? No řekněme, že jméno seriálu “Džungle byla vždy dobrá, pak přišla Guu“ lecos napoví. Dobrosrdečný 11 letý Hare si se svojí často flámující mamkou žije spokojeně kdesi v džungli, má hodně kamarádů, ve škole se díky věčně ospalému učiteli moc nenadře… no prostě pohodička. Jenže už první minuty seriálu, jsou dosti “zneklidňující“ a to nejen pro Hareho, ale i pro obyčejného západního diváka.
Neviditelná vše požírající obluda si totiž klestí cestu džunglí a nikdo nemá ani tušení co má vlastně ve svém zvráceném plánu. Tedy kromě toho udělat Haremu ze života noční můru přímo kosmických rozměrů. Podivně vypadající zvířatorostliny pokuti hemžící se všude okolo všemu na normálnosti mnoho nepřidávají a jak říkám, to jsme teprve v prvních minutách tohoto surrealistického anime, které je určeno úplně pro všechny věkové kategorie.
A snad právě koňské dávky této univerzálnosti, která dokáže bavit jak předškolní dítě, tak rozvedeného rodiče jsou na Hare + Guu tím dalším jedinečným, seriál je na jednu stranu dobrosrdečný jako Hare a na druhou nepředvídatelný a …nóó… “znepokojující“ jako televize pojídající Guu. Řekl bych dokonce, že se seriál ke svému dobru oprošťuje od zažitých anime klišé (ona má ráda jeho, on je mimozemšťan, démon, yakuzza… a pak se vezmou / příběh se odehrává na japonské střední škole plné nadržených slečen) a hlavně dnes tak častých referencí na starší anime, které většinou ani po několika letech jejich úporného sledování moc nechápete.
Hare + Guu si občas dovolí přátelské pomrknutí na filmy jako Vetřelec, parodii mecha/digimon žánru, ale jinak si jde zcela svou vlastní cestou a nebýt všudypřítomných šílených situací, které jinde nenajdete člověk by nemohl s klidem říct, že jde ve skutečnosti o anime a ne prostě “animovaný seriál“. Proč to rozebírám, v dnešní době není vůbec lehké najít seriál, který je prostě jakousi branou přímo do fantazie autora, do fantazie do které sám v okamžicích smutku utíká, do fantazie, ve které nemusí být hrdina komerční svět zachraňující drakobijec s holkou připravenou se do něj už už zamilovat… .
Když sem před půl rokem Hare a Guu sledoval pokaždé se mi při tom zvedla nálada, ale opravdu pokaždé, kromě vizuální stránky za to mohla prostě ona upřímnost s jakou je seriál natočen doslova pro pár lidí, kteří ho dokáží bez předsudků ocenit.
Hudby není mnoho, ale těch pár skladeb je znovu hezkých a na rozdíl od mnohé dnešní filmové hudby jsou stejně jako seriál hodně originální a takové no jak to definovat dobrosrdečné… a naprosto se k smyšlenému světu hodí.
Nesmím zapomenout dodat, že na 26 dílnou TV série navazuje OVA Haré+Guu DELUXE a Haré+Guu FINAL.
Jelikož na youtube ani nikde jinde na Internetu nejsou skoro žádná videa dalo mi obrovskou práci najít snad jedno ze 2 existujících Amček, nuž tady je…
Amv de jungle hare sur Sehnsucht
A finální hodnocení? Sami víte, že originalitu a to i když je šílená hodnotím vždy velmi vysoko, dokonce jsem chvíli zvažoval i o 100 procentním hodnocení, ale protože jsem už bohužel před nějakou dobou viděl něco ještě tak 2x-3x střelenějšího dám 90.
Ale pokud to s anime myslíte vážně Hare + Guu byste neměli minout, je to opravdu malý zázrak co dokáže zvednout náladu doslova na počkání.
90%