I když klon možná není ten správný výraz, protože herní systém, jako by svému slavnému předchůdci z oka vypadl, ale systém soubojů je v této hře úplně originální. Já mám dneska smůlu na používání nesprávných výrazů ... a k tomu se mi nechce sahat na Backspace. Samozřejmě, že soubojový systém není z dílen samotné vývojářské firmy Nival Interactive, ale je to jednoduchý tunel karetní hry Magic: The Gathering a věřte, že je to dost možná ten nejlepší a nejpřínosnější tunel v historii fantasy strategií (a že jsme jich už viděli).
Začneme rovnou z gruntu a to příběhem. Ten si musíte sestavit z fragmentů a to z pěti rozsáhlých misí za každou rasu, kterými budete postupem času "proplouvat". Nebude to ale jednoduchá plavba, spíše se bude podobat Odyseově návratu do rodné země. Jak bývá mým nedobrým zvykem, zpočátku každou hru začínám na nejlehčí obtížnost, abych ji mohl prolétnout a udělat si tak první dojem, u této hry tomu však bylo jinak. Přestože jsem Etherlords II hrál na nejlehčí obtížnost, potácel jsem se téměř po celý průběh hry od porážky k porážce. Každá z ras má své silné a slabé stránky a věřte, že se vám bude zdát, že váš barbar je ta nejubožejší herní postava pod sluncem, ale až proti jemu podobným budete bojovat, třeba v roli křehkých Kinetů, budou se vám vaše bývalá kouzla zdát neuvěřitelně silná ... Pokud se ale prokoušete netradičně vysokou obtížností spojenou s inovativním (z pohledu PC hráče) systémem soubojů, můžete se těšit na rozuzlení hodné těch největších mistrů herních příběhů.
Takže abych konečně osvětlil, o co se jedná ... Vaše alter ego putuje světem etheru (mapa je samozřejmě zpracována ve 3D) a plní úkoly své mise, v cestě mu však stojí hordy zrůd, se kterými změří sily, za což dostává příslušný obnos zkušeností a tradičně postupuje na vyšší úroveň. S vyšší úrovní přichází více Hit Pointů (životů) vaší postavy, možnost naučení se, či zlepšení již známé schopnosti (nic nového, známe z Heroese) mezi kterými najdete takové vylepšení, jako třeba Regenerace, Síla, Učení, Proudění, Suroviny, Štěstí... Novinku však můžeme najít o kousek vedle, je jí specializace, které se učíte při prozkoumávání krajiny a mnohdy vám při soubojích vytrhnou trn z paty, protože je můžete (navzdory logice) libovolně měnit, nikdy však nemůže být aktivní více než jedna. Docela zarážející je fakt, že se tato část Etherlords odehrává v reálném čase (Real-time) ale až do chvíle, kdy zjistíte, že nepřátelé se prakticky nepohybují, a tak jde pouze o to, že vy pobíháte mezi statickými nestvůrami a kosíte je jednu po druhé, protože neustálé klepání pro ukončení kola by vás zdržovalo a k tomu by navíc ztratilo svůj význam.
Grafické zpracování hry je po všech stránkách na vysoké úrovni. Při putování krajinou procházíte kolem stromů chvějících se ve větru, na hladině moře se honí vlnky, nad hlavou vám občas proletí orel ... jednoduše vše, co bychom mohli od technického zpracování hry 21. století očekávat. To ale není nic proti soubojovému módu, který disponuje překrásnou grafikou, která budí dojem ručně kreslené, ale nenechte se zmýlit, vše je poctivě vymodelováno ve 3D. Pohyby nestvůr a hrdinů jsou taktéž zpracovány velice věrohodně. Úplně nejlepší na celé té kráse jsou ovšem efekty kouzel, které jsou jedním slovem úžasné (mrkněte na okolní obrázky) a v mých očích strčí bez větších problémů do kapsy i EngineTM Command and Conquer Generals (i když tam samozřejmě z pochopitelných důvodů efekty kouzel nebyly).
Na celkové atmosféře Etherlords II se velice podepsala i vynikající hudba. Při putování krajinou si jí téměř nevšimnete, přesto ve vás svým pomalým tempem umocňuje pocit pohody. Ovšem při soubojích se mění na velice rytmickou, přerušovanou jen občas nějakým tím zaklínadlem, či zvukem kouzla. Vcelku to znamená, že zvláště zpočátku budete koukat s otevřenou pusou na vašeho hrdinu snímaného dynamickou kamerou (oddaluje se, přibližuje se, točí se okolo), který na pozadí hudby hodící se spíše na koncert techno-metalové skupiny vykřikne kouzlo, které rozhodne souboj... .
Je čas trochu se rozepsat o systému soubojů, který jsem označil za tolik inovativní. Každý z (obou) hrdinů vstupujících do souboje nemá pod svou vládou nic jiného, než jeden etherový proud a šest otočených karet. Takže v okamžiku střetu když se hrdinové postaví tváří v tvář se po sobě nevrhnou a nebudou toho druhého mlátit svou holí či mečem, dokud nezemře, nebo dokud to oba dva nepřestane bavit. Oni jsou pánové Etheru a to něco znamená! Na každé kolo dostane přiděleno hrdina přesně tolik etherů, kolik má etherových proudů (které se postupem času rozmnožují), za které může používat karty, které by se daly rozdělit na vyvolávací (bude nás víc, nebudem se vlka bát...), útočná (bude jich míň, začne se mě bát...) a obranná (aby nám stavy vydržely...). Pomocí karet a dobré taktiky se snaží hrdina zabít svého soupeře, což není tak prosté, jak by se mohlo zdát. Váš balíček je totiž omezený a role náhody obrovská, takže do žádného souboje nepůjdete s tím, že to máte předem vyhrané. Kouzla v balíčku si samozřejmě můžete vyměňovat za jiná, což budete činit často, protože každý nepřítel má svojí taktiku, a tak na někoho platí armáda vašich nestvůr, jiné hrdiny sprovodíte ze světe zdržovací taktikou a čekáním na etherový nepokoj, který vše rozsoudí (každé kolo ubývají hrdinům životy). Zní to složitě? Ale kdepak, je toho mnohem více, již zmíněné specializace, které se uplatňují hlavně v soubojích, či mocné (i méně silné) artefakty. Teď již je výčet kompletní.
Co z toho vyplývá? Nic zvláštního, pouze to, že strategie Etherlords II s chytlavostí Heroesů, příběhem silným jako WarCraft III, soubojovým systémem Magic: The Gathering a pohodovou hratelností a atmosférou podobnou Age of Mythology se určitě prosadí. Moc bych jí to přál.
90%Razer doplní že grafika o několik let novějších her, třeba Heroesů 5 je přeci jenom mnohem hezčí, ale to skutečným vyznavačům tohoto typu her nebude vůbec vadit.
Článek byl s laskavým svolením převzat z webu
aaagamesVíte že: Hra Etherlords II vyšla roku 2003 i s českými titulky v distribuci splečnosti Cdprojekt?