Dragon Age: Origins

Když jsem se v listopadu roku 2009 dozvěděl, že studio BioWare (Star Wars: Knights of the Old Republic, Mass Effect…) právě vydalo nové RPG z fantasy prostředí a viděl pár prvních ukázek ze hry, nebyl sem zrovna nadšený, zvláště když jsem se dozvěděl, že hra je cílena hlavně na konzole. Všechno vypadalo strašně průměrně a “cool“ efekty kdy hlavní hrdina dělá z obřího trola či čeho sekanou jako kdyby byl na drogách, mi napovídaly, že už i slavné studio BioWare vzdalo jako jedno z posledních v branži snahu o kvalitní nezapomenutelná RPG.Přesto jsem dal Dragon Age šanci, BioWare je BioWare! Ze začátku mě mile překvapilo, že jsem si mohl vybrat jeden z několika zcela unikátních začátků příběhu (lidský šlechtic, vyvržený trpaslík, městský elf, dalský (lesní) elf…). Šáhnul jsem po dalském elfovi a začal hrát, nejprve mi vážně vadila kamera, ale pak sem si pohrál s nastavením a všechno bylo po cca 20 minutách otravného ladění ok. Začátek příběhu mě sice neuchvátil, ale zato jsem si všímal různých ne nepodstatných drobností, jako třeba, že v téhle hře jde hrát za lučištníka! Zatím v každém jiném RPG co jsem hrál, bylo přes všemožné sliby vývojářů nejjednodušší vzít meč a všechno rozsekat na maděru, maximálně se ještě uživil mág. Zloději, lukostřeleci atd. většinou jen smutně sbírali zbytky a zalézali do stínů.

Po prvních pár hodinkách hraní kdy začal společný příběh pro všechny postavy, který jakoby vypadnul z Pána prstenů (i ty pevnosti a skřeti či co vypadali jak z Návratu krále!) jsem si, ale zase začal v duchu říkat cosi o vykrádačce a název první vesnice (Lothering > LOTR) to tak nějak dorazil.Už, už jsem chtěl přestat hrát, ale rozhodl jsem se ještě pokračovat a udělal jsem dobře. Pomalu jsem se jako šedý strážce vydal za svým osudem po stopách dračího arcidémona křížem krážem fantastickým fantasy světem Thedas. Sestoupil jsem do nejtemnějších hlubin trpasličí říše, abych poodkryl tajemství prastarých trpasličích mistrů a původu nepřátel všeho živého (darkspawnů), putoval jsem pro pomoc k mocným mágům z věže uprostřed jezera Calenhead, pomohl svým elfím bratřím v neprostupných hvozdech Brecilianského pralesa v boji proti dávné kletbě, našel ostatky svaté Andraste v chrámu z dob kdy Tevinterské impérium vládlo celému známému světu a jeho takřka všemocní páni se odvážili protivit samotnému stvořiteli… .
Na svých cestách jsem potkal spoustu přátel a společníků, kteří se svou propracovaností a vtipností mohou měřit s jakoukoli herní či jinou postavou. Třeba takový trpaslík Oghren je podle mě nejlepším zobrazením trpaslíka vůbec.
Každý z nich je svou osobností, každý má jiné zájmy a s každým se musí jednat jinak. Když se k nim budete chovat jinak, než jsou zvyklí, přestanou si vás vážit a prostě od vás odejdou (můžete si je jako ve skutečném světě udobřit třeba lahvinkou dobrého archivního vína). Nikdy se také nezavděčíte všem, třeba čarodějnice Morrigan uznává pragmatická rozhodnutí a zabít nevinné jí nevadí, s tím však nikdy nebude souhlasit další šedý strážce a templář Alistar… . Zde přichází na řadu opravdu úžasné a hlavně legrační hlášky, které vedou jednotlivé postavy mezi sebou. Všechny jsou navíc namluveny opravdovými profesionály jako (Claudia Black – Vala ze Star Gate, Steve Blum – ten daboval v USA snad všechno od Cowboye Bebopa, přes Batmana, Wolverina až po postavy z Warhammer a World of Warcraft či Kate Mulgrew – Janewayová ze ST Voyager).Kromě hlavní dějové linky čeká na hráče i spousta nepovinných úkolů, které mohou vylepšit rozpočet jeho družiny a umožní mu formou různých svitků rozšířit jeho znalosti o tomto zajímavém světě a jeho historii. Oproti Mass Effectu je v téhle oblasti znát opravdu výrazné zlepšení a jednoznačně ho v ní Dragon Age překonává.

Výsledný mix je prostě úchvatný, obsáhlý a hezky promyšlený a to přes fakt, že tvůrci Dragon Age: Origins prostě vzali Hvězdné války (šedí strážci = jediové), Pána prstenů (skřeti, démoničtí nepřátelé, obří pevnosti, trpasličí sluje), Princeznu Mononoke (černej nakažlivej sajrajt, co dokáže zatemnit mysl i bohům), historická fakta o Staré říši římské (Tevinter imperium), pověsti o Králi Artušovi (Morrigan, Flemeth) a mnoho dalších, hodili je do jednoho kotle a náležitě zamíchali.

Myslím si, že tohle je ten správný přístup, namísto tupého vykrádání a tvorby zcela nesmyslných příběhů jako byl ten ve Fallout 3, by se měly i komerční hry snažit alespoň spíše inspirovat jinými známými i pozapomenutými díly, jak nám BioWare opakovaně dokazuje, jde to, jde to! I v dnešní komerční době.Hardwarová náročnost je v porovnání s předchozím titulem Mass Effect kupodivu o něco menší (a grafika o chlup horší), což je asi zapříčiněno řádnou optimalizací herního kódu, aby zvládal otevřená prostranství s desítkami nepřátel bez padání a sekání. To vše na průměrném dvoujádru s 2 Giga RAM a grafikou někde na úrovni dva roky starého Radeonu 4800.

Moje recenze sice přichází relativně pozdě, ale ne v úplně nevhodný čas. Kromě datadisku Awakening (Probuzení) se totiž již blíží druhý díl z plánované třídílné série Dragon Age, takže pro ty kteří neradi čekají na pokračování, je řekl bych celkem vhodná chvíle začít hrát právě díl první. Herní dobu jde navíc ještě prodloužit stáhnutelným obsahem, který přidává další úkoly, nebo dokonce společníky do party. Mě osobně se takové řešení líbí rozhodně více než nesmyslné “proti uživatelské“ ochrany, které otravují právě jen ty, kteří si hru poctivě zaplatili. Zas na druhou stranu bych to nepřeháněl, co když zrovna nepůjde internet a vy budete tu hru chtít dokončit… .A finální verdikt? Pokud vás dosud nejlepší RPG roku 2009 Dragon Age: Origins míjel neváhejte a sežeňte si ho, zdaleka není dokonalý, ale může se měřit i se starými klasikami a něco lepšího dnes jen těžko seženete, proto za devadesát.

90%


A jedno hudební video na konec Dragon Age – Tohle je válka