Chrono crusade

Lidé je nazývají ďáblové. Jsou to služebníci temna, zavržené bytosti, které nemají právo být srovnávány s těmi lepšími. Jejich zoufalství a touha po svobodě a rovnoprávnosti je ale zahnaly do nejzazšího kouta, kde čestné jednání nemá žádnou cenu...

Tohle anime jsem shlédla díky Cirdanovi (a bohužel vám na něj nedám odkaz, protože blog nemá a o žádných jeho stránkách nevím...) a musím říct, že jsem mu za něj hodně dlužná. Je to jedno z těch úplně nejlepších a také nejpropracovanějších, co jsem kdy viděla. Se čtyřiadvacetidílným sci-fi/fantasy Chrno Crusade nastává velký zlom. Sice se u jeho sledování zasmějete, nicméně přijdou i chvíle, kdy se budete třást a čekat, co přijde. Je to rozhodně velmi akční anime, které má ale i velmi propracovanou hlavní zápletku, a nedá se odhadnout, co se stane dál.Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá sestra Rosette Christopher, která pracuje pro Magdalene Order, organizaci, která má za úkol udržovat pořádek a bojuje především proti ďáblům, kteří se hojně vyskytují v ulicích a napadají nevinné lidi pro své vlastní hanebné účely. Jakousi ironií však je, že Rosette sama spolupracuje s ďáblem. Jeho jméno je Chrono. Již zezačátku se divák dozvídá, že Rosette a Chrono spolu uzavřeli jakousi smlouvu, díky které může Chrono využívat Rosettiny životní síly ke svému prospěchu. Chrono se nicméně od ostatních ďáblů liší, protože on sám po žádné síle netouží. Jeho jedinou touhou je stát po Rosettině boku a bojovat ve prospěch lidí - těch, kteří ďábly tak odsuzují. Proč, to vám neřeknu, podívejte se sami... ;))
Další věcí, kterou se divák dozvídá hned zezačátku, je, že Rosette kdysi žila se svým bratrem, ale cosi je rozdělilo. Rosette ví, že Joshua je stále ještě někde venku, kde, to ale netuší. Jediný důvod, proč se připojila k Řádu, byl, aby mohla pátrat po svém ztraceném bratrovi. Jenže aby tak mohla učinit, musí nejdříve projít složitým tréninkem a množstvím misí, které často nikam nevedou. Na jedné takové misi se ale seznámí s Azmariou, dívkou se zvláštní mocí, která Rosette posune o krok blíž jejímu cíli... .Příběh Chrono Crusade se odehrává na konci dvacátých let minulého století, tzn. v meziválečném období. Je zajímavé, jak je na tu dobu v anime vyvinutá veškerá technika; lidé, kteří si v té době vůbec mohli dovolit nějaké auto, natož aby ho každou chvíli roztřískali a pořídili si nové, byli ti nejbohatší. Zbraně podobného ražení byly v té době úplným nesmyslem, vždyť i ve druhé světové válce se používaly mnohem zastaralejší. Samozřejmě nesmím pominout fakt, že jde o fikci, nicméně tahle věc mi přišla trochu absurdní. Na první pohled bych rozhodně neřekla, že by něco takového mohlo v té době existovat.
Zbytek už mě potěšil víc, samotný děj je totiž velmi bohatý a, i když se rozvíjí pomalu, divák mu přijde na chuť téměř okamžitě. Dokonce i to neuvěřitelné množství informací, které nám autor příběhu předkládá, je přijatelně rozvrženo, aby se z toho někomu nezamotala hlava. Mohla bych o ději vykládat dlouhé dny a ještě pořád bych se nevypovídala, protože nejen příběh, ale i jeho podklad je velmi záživný. Možná vám už došlo, že jde o další možnou interpretaci křesťanské víry a bojů, které se jí týkají. Téma anime mi trochu připomnělo Trinity Blood, nicméně v porovnání s ní se zdá Chrono Crusade o něco realističtější, jednak proto, že se odehrává v období nám již známém, jednak proto, že místo upírů zde vystupují ďáblové, kteří od počátku hráli v křesťanství velmi podstatnou roli. Kdybych ale měla srovnat celkové pojetí, jsou si tyto dvě anime nesmírně podobné už jen tím, že jsou obě o jakési zavržené rase, přičemž někdo z hlavních hrdinů je právě z té zavržené rasy a něčím se vymyká. Stejně tak jsou si velmi podobné hlavní záporné postavy.
Klíčový bod, ve kterém se Chrno Crusade nesmírně liší od Trinity Blood, jsou charaktery, které jsou zde zpracované velmi pěkně a velmi podrobně. Není to jen hlavní postava Rosette, co vyvádí všelijaké vtipné kousky a při pohledu na ni vám zacukají koutky, je tu i Chrono, který je věčně upřímný a snaží se ji krotit, je tu sestra Kate, neuvěřitelně přísná a taky pěkně vzteklá, ale když jde do tuhého, tak vždy pohotová a spolehlivá, k nim rozhodně patří věčně vážný otec Remington nebo nadržený vynálezce z řádu. Zkrátka tahle část mě opravdu nadchla.Další velmi vydařenou stránkou je grafika, tu jsem si zařadila mezi jednu z těch nejpovedenějších. Vysoké budovy v New Yorku, přístav, moře, stromy, louky, jezera, výhled na San Francisco, trh, pracovna sestry Kate i obrovská rezidence námezdní lovkyně Satelly Harvenheitové, to všechno působí na diváka, jako by tam opravdu byl a mohl si na všechno sáhnout. Celková atmosféra je laděná do doby, ve které se to odehrává, a tady odvedli grafici výbornou práci. Skvěle jsou vyřešené i pohyby. Boje zde bývají velmi prudké a rychlé, nicméně divák se v nich neztrácí. Postavy samotné jsou taky velmi pěkně vykreslené a každý jejich výraz působí velmi živě. Snad jednou jsem si všimla nepatrné chyby, když si Rosette pověsila na krk jistý přívěšek, nicméně to vypadalo, jako kdyby si ho provlékla pod vlasy. Tedy dost komicky. Na druhou stranu se takové chyby v sérii nevyskytují často.
Líbí se mi, že když na někoho někdo útočí, jeho ošacení nezůstane nepoznamenáno. A když už náhodou někdo o nějaké to šatstvo přijde, tak ho za nějakou dobu nemá zase jako nové. Prostě si musí projít těmi těžkými chvilkami, kdy si musí sehnat něco na sebe. Jako ve skutečném životě.A dostávám se k hudbě. Ta mě na sérii zaujala snad úplně nejvíc. Opening a ending bych zhodnotila jako příjemné na poslech, nicméně podklad je vyloženě mistrovský kousek, bez kterého si toto anime vůbec nedovedu představit. Překrásnou vokální hudbu doplňuje mocný orchestr, občas zatrylkuje nějaká nevinná flétna. Slovy se pocit z toho poslechu vůbec nedá vyjádřit, mohu snad jen říct, že na mě po hudební stránce toto anime velmi hluboce zapůsobilo.
Ještě jednu věc bych ráda zhodnotila. Tou je závěr série, musím vás upozornit, že žádný takzvaně neukončený konec tohle anime nemá, takže se na něj dobře připravte. Já se na něj bohužel podívala tak trochu nepřipravená a byla jsem z toho pak celá na nervy, nicméně musím uznat, že ten konec byl skutečně pěkně promyšlený, netradiční a podle mě jeden z nejlepších, které jsem v anime viděla.A celkový dojem? Zřejmě už vám to došlo, jsem z Chrno Crusade unešená a řadím ho úplně na vrchol. Svá nejoblíbenější anime řadím do několika kategorií: Propracovanost z hlediska příběhu, propracovanost z hlediska podkladu, humor, charaktery a ostatní. Řekla bych, že Chrno Crusade splňuje snad všechny požadavky. Má svoje chyby, ale nejsou tak strašné, aby to můj názor nějak výrazně ovlivnilo.
A kdyby vás zajímala perlička ohledně názvu, na fóru Czech Soul Society mi byli s to vysvětlit, že původně se to jmenovalo Chrono Crusade, ale někde vznikla chybka a na obálku se dostalo Chrno. Američani si to pak zase přepsali na Chrono, takže je v tom teď absolutní zmatek. Nicméně hlavní ďábelský hrdina se vždycky jmenoval a vždycky bude jmenovat Chrono.

Razer tentokráte do hodnocení nebude kecat. Ne že by nechtěl, ale nemůže, protože Chrono Crusade neviděl. .-/

80%

Víte že: Magdalenin řád skutečně existoval v 17 a 18
století?

Recenze byla s laskavým dovolením Chill převzata z její stránky se stejnojmenným názvem Chill.